Broken thoughts

24. dubna 2007 v 20:08 | *Týnka* |  ♥Lowe♥
BLÁZNE..
Pod maskou smíchu schováváš slzy
Pod masku železnou přikoval's cit
Jsi šťastný? Takhle's to chtěl?
Namlouvat Bohu že necítíš bolest
sám sobě že netoužíš po lásce
Utíkáš před všemi ranami osudu
Blázne, víš vůbec kam běžíš?
Srdce sis obehnal ostnatým drátem
Chráníš ho před světem nebo sám před sebou?
Sundej tu masku a přestaň se tvářit
že nevidíš jak krvácí
Vždyť lžeš sám sobě
V co vlastně věříš?
Bezvěrče, všechno jsi zradil...
--------------------------------------------------------------------------------------
CHCE TO JEN ODVAHU...
Zavřít oči a vzlétnout
a doufat, že nespadneš...
Zavřít oči a něco si přát
a doufat, že se to splní...
Zavřít oči a přemýšlet
a doufat, že na to přijdeš...
Zavřít oči a poslouchat
a doufat, že to neskončí...
Zavřít oči a slepě věřit
a doufat, že se nespálíš...
Zavřít oči a dívat se srdcem
a doufat, že vidíš správně...
Zavřít oči a udělat krok do prázdna
a doufat, že najdeš pevnou zem...
Zavřít oči a po něčem sáhnout
a doufat, že sis vybral správně...
Zavřít oči a věřit si
a doufat, že se nezklameš...
Zavřít oči a nechat si zdát sen
a doufat, že to nebude noční můra...
Zavřít oči a plakat
a doufat, že tě nikdo nevidí...
Zavřít oči a táhnout
a doufat, že to nebude bolet...
Zavřít oči a skočit
a doufat, že tě nikdo nechytí...
--------------------------------------------------------------------------------------
HVĚZDO MÁ...
Hvězdo má,
jež jsi na nebesích,
posvět se jméno tvé...
Neznám tvé jméno...
Nevím, kdo jsi...
Nevím, jak lidé
kdysi dávno
nazvali souhvězdí
do něhož sami
tě zasadili...
Nevím, kolik věčných
miliónů let
by mi trvalo
moct se tě dotknout...
Nevím ani, zda bylo by
to ještě vůbec možné...
Kdosi mi řekl,
že hvězda, co vidím,
už třeba dávno pohasla...
Tak tedy nevím...
Nevím, zda jsi...
Nevím, co jsi...
Nevím, kde jsi...
Vím jen, žes světlo
v té temné noci...
Daleko ode mne...
Blízko mé duši...
--------------------------------------------------------------------------------------
THE LOVETRIAL...
Stála kdysi Láska na místě obžalovaných
a Duše žádala pro ni trest nejvyšší
Slavný soude, odsuďte ji
je to ten nejkrutější z vrahů
Já jen kvůli ní dva přátele ztratila
Jen přišla a využila Tělo i Srdce
Pak s úsměvem odešla o dům dál
a Srdce zlomené, Tělo v krvi zanechala
Slavný soude, já viděla jsem ji
tu chladnokrevnost nepřála bych vám zřít
Teď žádám vás - suďte ji řádně a přísně
ač žádný trest nemůže život jim vrátit
Tu Láska povstala na svou obhajobu
a němě pozvedla ruce k soudci
Zjizvené a zkrvavené, zubožené ruce
A soudce poprvé pohlédl na ni a uviděl
čerstvou krev prosakující jejím šatem
Slavný soude, každá z těch ran
je ranou lidské bezcitnosti a zloby
A každá kapka krve na mém těle
je ze srdcí, která pro mne krvácí
Slavný soude, prosím vás,
zbavte mne toho prokletí
Slavný soude, odsuďte Lásku,
vždyť je to pouhopouhý vrah
A soudci přemýšleli, dny a noci
až uznali Lásku vinnou z oněch vražd
A ta od té doby chodí po světě
navždy spoutaná svým prokletím
--------------------------------------------------------------------------------------
ALWAYS AND FOREVER...
"Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky"
Tolik vody už proteklo
Člověk by nepoznal tu malou říčku
divoký pramen stal se z ní
Hrubé kameny na dně koryta
omlela voda v něžné oblázky
A silný proud jemněji než dřív
hladí mou rozpálenou kůži
Z těch nemotorných malých rybek
vyrostli silní a hbití pstruzi
Přesně vědí jak mrsknout ocasem
aby se propletli pod nohama
a přitom lehce otřeli o lýtka
V nevelké dálce šumí jez
Na něj mám bolestné vzpomínky
Dnes už by stáhl mě pod hladinu
A přesto mám chuť zavřít oči
a padnout do náručí vln
Nechat se kolébat, hladit a unášet
vodou tak důvěrně známou
Rákosí šeptá mi sladce do uší
Hlava se točí a z posledních sil
přemlouvá srdce už dávno podemleté
"Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky"
Snad se jí brodím celou tu dobu
--------------------------------------------------------------------------------------
HÁDANKA...
Mám chuť hořkosladkých citrónů a vůni prosincových fialek
Hřeju jako rovníkové ledovce a zebu jako polární láva
Jsem suchý jako saharské vodopády a mokrý jako atlantická poušť
Znám světlo polední tmy i temnotu půlnočního slunce
Jsem tichý jako šepot bouřky a hlučný jako křik němého
Jsem něžný jako dotek ohně a hrubý jako dopad sněhové vločky
Mám podobu zimní rosy a letních závějí
Mám rychlost uragánů a na dotek připomínám bezvětří
Jsem chladnost úsměvů a hřejivost slz
Mám růžky světce i svatozář ďábla
Jsem bolest pohlazení a něžnost úderu
Jsem čistý hřích i špinavá nevinnost
Jsem zázrak okamžiku a nicotnost věčnosti
Jsem darem lásky a prokletím srdce
Kdo jsem?
--------------------------------------------------------------------------------------
MAMINKO...
Maminko, podívej
našel jsem motýla
Zvláštní, jako by spal...
Maminko, řekni
vzbudí se brzy?
Nevzbudí, maličký, usnul už napořád
Vzal něžně do dlaní
ta drobná křidélka
na dětských tvářičkách slzy
Neplakej pro něho
Když zavřeš oči
uvidíš vždycky jak létá
Maminko, podívej
za okny sněží
Maminko, ty ještě spíš?
Tatínku, pročpak mě
maminka neslyší?
Tatínku... tati, ty pláčeš?
Poklekl u lůžka
a vzal ji za ruku
Pro slzy přestával vidět
Tak zavřel oči
a smutně se usmál
Maminka smála se na něj
--------------------------------------------------------------------------------------
KILLING LONELINESS...
Byl sám
Tak sám, že ani nemohl spočítat
všechny ty lidi kolem
Chtěl utéct
Chtěl utéct sám před sebou
ale nebylo kam
Padl na kolena
a kdosi se zastavil
Myslel, že před ním stojí dítě
Když spatřil muže
spěchal dál
Nevěděl, že je to dítě
Ten muž sklopil hlavu
a z dětských očí
se řinuly slzy
Chtěl křičet a křičel
Z plných plic
Až si ti okolo
zacpávali uši
Prý proto jen neslyšeli
jak se mužský hlas zlomil
když dítěti puklo srdce
--------------------------------------------------------------------------------------
MŮJ ANDĚLI...
Můj anděli...
Chtěla bych být jako ty...
Chtěla bych střežit život člověka...
Tiše kráčet vedle něj
a držet jeho ruku tak
aby to cítila jen jeho duše...
Stát opodál a dívat se
když bude šťastný
a chytit do dlaní jeho smích...
Pokleknout u něj když bude plakat
a nechat kanout jeho slzy
na mou skloněnou hlavu...
Celou svou bytostí
obejmout jeho duši
a dotknout se srdce...
Žít jenom pro něj
a bez něj pak
zemřít steskem...
Můj anděli...
Chtěla bych být jako ty...
Chtěla bych milovat člověka...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Bobess Bobess | Web | 19. května 2007 v 10:52 | Reagovat

Mohla bych vědět, kdo ti dal právo zveřejnit si na svém blogu MOJE díla? Nehledě na to, že to má co do činění s porušením autorských práv a je to trestné, je to přinejmenším sprosté a dost nefér k autorovi, dávat někam jeho výtvory bez nejmenší zmínky o tom, kdo to skutečně napsal. Já osobně si nepřeju, aby tenhle obsah mého blogu byl na těhle stránkách, jestli se ti líbí, dej si sem odkaz a může si ho každý přečíst u mě, ale moje básničky odsud vymaž.

Díky

Bobess

2 Bobess Bobess | Web | 19. května 2007 v 11:22 | Reagovat

A ze svých stránek na libimseti.cz taky...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama